ASTMA Z POHLEDU KLASICKÉ MEDICÍNY
Průduškové astma (asthma bronchiale) se může objevit v každém věku,
v mnoha případech však začíná již velmi časně v dětství. Je to onemocnění, jehož základem je výrazně zvýšená reaktivita průdušek. Mezi nejčastější podněty, které průdušky dráždí a mohou vyprovokovat astmatický záchvat, patří cigaretový kouř, prašné prostředí, dráždivé plyny, spreje na vlasy, mlha, smog, sycené nápoje, chlad, fyzická námaha i silné emoce, pylová zrna, zvířecí srst, roztoči, plísně, potraviny, hmyzí jedy apod.
Při podráždění dýchacích cest dochází
k otoku střední vrstvy průdušek, ke zvýšené produkci hlenu hlenotvornými žlázkami a ke stahu hladké svaloviny. Výsledkem je ztížené proudění vzduchu jak při nádechu, tak při výdechu. Pacient pociťuje nedostatek dechu a průdušky vydávají pískavé či hvízdavé zvuky. Astmatický záchvat prožívá pacient jako nebezpečné dušení, lapá po dechu, supí a při výdechu se škrtí.
U některých pacientů je nápadný dráždivý kašel, někteří si pouze stěžují na tlak na hrudi. Symptomy se dostavují v různě dlouhých intervalech, buď jako reakce na známý podnět, nebo bez nápadné příčiny. Časté jsou noční dušnosti a dušnosti při tělesné námaze. Průduškové astma je dnes chápáno jako nemoc, k jejímuž rozvoji vede souhra několika faktorů. Na počátku je genetická dispozice, ta však sama
o sobě nestačí. Pro vznik a zhoršování astmatu jsou prvořadé faktory zevního prostředí: znečištěné ovzduší, pasivní a aktivní kouření, virové infekce a alergeny.
Alergeny
Řada alergenů se dostává do organismu dýchacími cestami, i když astma může být vyprovokováno také potravinovými nebo kožními alergeny, přičemž původ inhalačních alergenů je různý.
Plísně se vyskytují jak v domácím, tak ve vnějším prostředí. Spóry mikrohub jsou menší než pylová zrnka, proto se snadno dostávají až do periferních průdušinek a vyvolávají obávané astma. Plísně potřebují teplo a vlhko, proto vznikají zejména na podzim, kdy opadává listí a tlejí rostliny. Rizikovým prostředím jsou nevětrané chaty a chalupy, přízemní nebo podkrovní byty se špatnou izolací. Sporadicky byly popsány alergické reakce na „velké“ houby, žampiony. Z potravinářských zdrojů je nejnebezpečnější plíseň sýru niva. Na plíseň jako hlavního vyvolavatele alergií začneme pomýšlet při obtížích, které se zhoršují při vlhkém počasí nebo jsou vyprovokovány pobytem ve vlhkých a obtížně větratelných místnostech.
Alergie na určité potraviny může být velmi individuální. Mezi nejvíce alergizující patří ořechy, kravské mléko, vejce, čokoláda a jiné. Astmatický záchvat vyvolaný potravinami se obvykle dostaví během několika minut až asi jedné hodiny po požití, ale výjimkou není ani astmatická reakce za den nebo dokonce až za 38 hodin. Vyřazení dotyčných potravin z jídelníčku na půl roku až rok sníží problémy s průduškami v 93 % případů.
Domácí prach je bohatým zdrojem bytových alergenů. Je tvořen chemickými látkami a biologickým materiálem typu bakterií, plísní, lidských a zvířecích odpadů, roztočů. Pravidelné větrání vede k regulaci domovní teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Tím nepřímo klesá koncentrace alergenů v ovzduší. Stejný účinek má časté vytírání podlah a užívání výkonných vysavačů s kvalitními filtry. Užívání čističek vzduchu na noc také snižuje výskyt prachových alergenů.
Pylové alergie mají hlavně sezónní charakter. V jarním období dominují pyly dřevin, v létě pyly travin a na podzim pyly vysokobylinných plevelů. Schopnost alergizovat je u různých rostlin různá. Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím. Horké, suché počasí napomáhá šíření pylů, stejně jako vítr. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje.
Hlavním alergenem domácího prachu jsou roztoči. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům. Jsou asi 0,3 mm velcí a pouhým okem neviditelní. Roztoči se živí lidskými lupy a kožním odpadem. Je jich proto nejvíce v lůžkovinách, kde mají ideální vlhkost, teplo a dostatek obživy. Navíc alergizují i svými výměšky, kterými znečišťují prostředí. Zdrojem roztočů v přírodě jsou zvířata, ptáci, včetně holubů, slepic a kanárků. Výskyt roztočů v průběhu roku má dva vrcholy. Prvním je období mezi srpnem a říjnem, druhý trvá od února do března. Alergen roztočů je poměrně velký a těžký a vznáší se ve vzduchu pouze několik minut po rozvíření. Nejvíce rozvíříme roztoče vysavači staršího typu, které nemají účinné filtry. Výskyt roztočů lze omezovat vhodnými úpravami interiéru: žádné koberce, záclony, čalouněný nábytek, častá výměna lůžkovin (každých 14 dní) a jejich praní v horké vodě na 60°C. Nebezpečné jsou plyšové hračky. Obsah roztočů lze kromě praní snížit i tím, že se nechají přes noc vymrznout v mrazničce. Peří v polštářích a pokrývkách je nutné nahradit jinými materiály jako např. dutými vlákny, které se dají prát a poskytují roztočům méně příznivé podmínky.
Kočičí alergeny ze slin nebo kůže představují velké nebezpečí. Jsou velmi malé a lehké, navíc mají dlouhou životnost. Alergen kočky přetrvává v domácím prostředí až 6 měsíců po odstranění zvířete z bytu. Psí alergeny pocházejí ze slin, kožních šupin a moče. Kupodivu nepocházejí z chlupů. Není tak rozdíl mezi dlouhosrstými a krátkosrstými psy. Alergeny drobných hlodavců, jako jsou myši, křeček, morče, krysa a potkan, jsou častou příčinou alergizace dětí. Alergenem je srst a moč.
Možnosti obvyklé léčby
Po podání léků uvolňujících dýchací cesty dojde k uvolnění svalu ve stěně dýchacích cest a k rozšíření průdušek. Inhalaci provádí nemocný, většinou když se objeví příznaky záchvatu. U závažných forem astmatu může být pacientovi doporučeno užívat inhalátor v pravidelných intervalech. Nebo je možné užívat léky s preventivním účinkem, které tlumí zánět v dýchacích cestách, čímž snižují jejich dráždivost. Na rozdíl od bronchodilatačních preparátů se musí užívat pravidelně, obvykle dvakrát denně.
Základem léčby alergického astmatu je odstranění alergenu. Například bývá nutné odstranění domácích zvířat, časté a důkladné luxování, péče o lůžkoviny. Pro pylové alergiky bývá vhodná klimatická léčba v době potíží na horách nebo u moře, kde je posunuté vegetační období.
Protože je eliminace kontaktu s alergenem mnohdy nemožná, provádí se tzv. hyposenzibilizace a nasazují se léky s protialergickým účinkem. Cílem hyposenzibilizace je snížit přecitlivělost pacienta na diagnostikovaný alergen. Nemocný dostává injekčně nebo v kapkové podobě v pravidelných intervalech a stanovených dávkách roztok alergenu. Léčba je dlouhodobá, obvykle se provádí minimálně 3 roky. Do kategorie léků s antialergickým účinkem patří i antihistaminika a tzv. stabilizátory žírných buněk. Původní léky s antihistaminovým účinkem, tzv. první generace, vykazují i silný sedativní účinek (např. Dithiaden). Nová, druhá generace léků již tyto vedlejší účinky nemá. Účinek moderních léků nastupuje rychle a trvá až 24 hodin.
U alergických pacientů se často využívá razantního protizánětlivého účinku kortikosteroidů. Mezi pacienty jsou známy pod respektovaným termínem „hormony“. Využívají se v inhalační, tabletové, injekční nebo masťové formě.
ASTMA Z POHLEDU PSYCHOSOMATIKY
„Toto strašné dohadování mezi plícemi a mozkem“ F. KAFKA
Nejdříve se sluší objasnit, v čem spočívá psychosomatické reagování. Setkáme-li se s nějakou těžkou životní situací nebo jsme-li příliš vystaveni stresu, tak je naše duševní kapacita natolik přetížena, že na tuto situaci zástupně reaguje tělo. Reaguje ten orgánový systém, který má s danou situací co do činění, ať již je to společný zárodečný list, funkční spojitost (např. zažívací trakt souvisí s přijímáním a vypuzováním), či individuální spojení (např. alergická reakce průduškového systému se spojí u dítěte s úzkostnou reakcí matky). Čím méně reaguje člověk na „emoční“ úrovni, protože se často domnívá, že lze něco potlačit či zapomenout, tím více přejímá tuto funkci tělo.
Astma patří mezi sedm typických psychosomatických onemocnění. V roce 1932 poukázali E. D. Wittkower a H. Petow na to, že již v 17. a 18. století byla známa psychická podmíněnost astmatického onemocnění. Bylo vypozorováno, že ke spasmu může dojít jak při styku s alergenem, tak i působením emocionálních faktorů. Zdá se, že k vyvolání záchvatu vede jen souběh obou podnětů. Někteří z pacientů totiž po prodělání psychoterapeutické léčby ztratili své astma, přestože citlivost na alergeny u nich zůstala stejná. Je tedy možné, že k tomu, aby byl nemocný bez záchvatů, postačí odstranit pouze jeden z existujících příčinných faktorů. Podle Zieglera hraje specifický alergen roli jen u 20 % astmatiků. I bez alergenů mohou být totiž pacienti zaskočeni záchvatem, který někdy mohou vyvolat již obrazy zvířat či rostlin.
Jiný výzkum prokázal, že pokud bylo pacientům podáno placebo (atrapa léku, která neobsahuje žádnou účinnou látku), tak v 36 % případů bylo dosaženo velice dobrého účinku.
Brát a dávat
Astmatik se bojí nedostatku, a proto rád bere. Problém je, že bere více, než může vydat a vzniká tak nerovnováha. Při nádechu dochází k přeplnění plic a následně k výdechové křeči. Tato křeč mu znemožňuje dávat, a nemůže proto ani brát to, po čem tolik touží. To pak u něj vyvolává pocit dušení. Nezáleží na tom, co chce mít – bohatství, moc či lásku, může dostat jen tolik, kolik je ochoten odevzdat dál. Výstižný v tomto směru je citát Rüdigera Dahlkeho z knihy Nemoc jako cesta: „Jestliže někomu něco chybí, pak jen proto, že se od toho sám odřízl. Podívejme se na astmatika: lapá po vzduchu – ačkoli ho je kolem něho tolik!“
Výdech však může mít souvislost ještě s aktem odevzdání a nechání být. Můžeme se proto ptát, jestli astmatik nemá narušenou schopnost odevzdávání se. S tím by souhlasilo, že u většiny případů se vyskytují jako „vedlejší nález“ frigidita, poruchy spánku a podobné.
Snaha uzavřít se
U každého člověka můžeme experimentálně vyvolat obranné dýchací reakce, podáme-li mu nějakou dráždivou látku. Astmatik však reaguje i na zcela neškodné látky ve svém okolí, jako by byly životu nebezpečné a ihned se před nimi uzavírá. Hraje zde také velkou roli úzkost a strach, že by mohl vpustit do těla alergen. Snaha uzavřít se může vyvrcholit až smrtí, což je poslední možnost, jak se uzavřít. Astmatik přisuzuje nebezpečnosti své choroby velkou důležitost!
Mocenské nároky a bezvýznamnost
Kromě toho, že astmatik rád bere, tak také touží po moci. Je ale pozoruhodné, že astma přepadá především lidi, kteří si nejsou vědomi potřeby dominovat, nebo tuto potřebu úspěšně vytěsnili ze svého vědomí. Ocitnou-li se však tváří v tvář mocenským nárokům někoho jiného (zákon podobnosti), vyvolá to v nich vztek. Stejně tak představa, že by mohl mít poslední slovo někdo jiný než oni. Tyto situace mohou vést až k životu nebezpečným záchvatům. Nakonec stačí i jen pohled na člověka, který se vyznačuje převahou. S růstem mocenských nároků roste úměrně i protipól, a sice bezmocnost a pocit bezvýznamnosti.
Je zajímavé, že k podobným výsledkům dospěl i Adler, avšak zcela jinou cestou. U astmatického pacienta se zaměřil na pozorování jeho pocitu sounáležitosti. Tím jsou myšleny tři životní úlohy, které musí řešit každý člověk – práce, láska a kolektiv. Pokud chceme smysluplně vést svůj život, pak je nutné být v nějaké užitečné formě činný, navazovat vztahy s druhým pohlavím a rozvíjet všeobecné kulturní zájmy. Podle toho, jak jsme úspěšní si pak vytváříme pocit vlastní hodnoty a sebeúctu. Kdo se ze strachu těmto úkolům vyhýbá, stane se obětí komplexů méněcennosti, na jejichž základě pak staví kompenzačně svou existenci na usilování o moc. Čím více pocitu sounáležitosti (a sebeúcty), o to méně pocitů méněcennosti a snahy bojovat o moc.
Astmatik také někdy využívá příznaků své nemoci k tomu, aby ovládl okolí. Z bytu musí být odstraněna domácí zvířata, nikdo nesmí kouřit v přítomnosti astmatika atd.
Úzkou spojitost s astmatem může mít i agrese, kterou se astmatik nikdy nenaučil slovně vyjadřovat. Rád by se od plic nadýchl a vykřičel, ale každá možnost uvolnit agresi křikem či nadávkami je mu odepřena. Tyto agresivní projevy jsou pak stlačeny na tělesnou úroveň a projeví se kašlem a hlenem.
Obrana proti temným stránkám života
Zřejmě ještě do větší hloubky jde vysvětlení, že astma je často „nemocí z hnusu“. Pacienti jsou velice citliví na špínu. Astmatik má rád všechno čisté, jasné, sterilní a vyhýbá se temnému, hlubokému a pozemskému. Nejen fyzická špína, ale také morální méněcennost (tedy symbolická nečistota) je odpuzuje.
Obliba astmatiků v horských výšinách nebo naopak u moře může mít několik příčin. Pohledem z výšky na temné dění pod ním uspokojuje astmatik svou potřebu dominance a navíc se nachází v místech, kde je doposud „čistý vzduch“. U moře jde zase o symbolický význam soli. Ta představuje poušť, minerály a bezživotí. To je sféra, o niž astmatik usiluje, protože z živoucího má strach.
Zajímavý je také pohled na sexualitu, která normálně patří k dolnímu pólu. U astmatika se však posunula do prsou a působí tu na nadměrné produkování hlenu – což je proces patřící vlastně pohlavním orgánům. Astmatik pak tento příliš vysoko vznikající hlen dostává z těla ústy.
ASTMA Z POHLEDU TČM
Element Kovu, pod který spadá jinová dráha Plic a jangová dráha Tlustého střeva, obstarává nejen výměnu energie, ale je také o hranicích, pouštění a příjímání a o čistotě. Vývodem Plic je nos a ze smyslů je jim přiřazen čich. Díky Plicím cítíme nejen vůně, ale i pocity. Pokud je element v harmonii, tak člověk snadno komunikuje, má silnou obranyschopnost organismu a zdravou sebedůvěru. Element je vnitřně oslabován hlavně smutkem, ale také potlačovaným hněvem a osamělostí.
Plíce vládnou čchi a dýchání. Čchi si berou ze vzduchu a ta se mísí s čchi z potravy. Takto smíchaná energie se dále spojí s původní čchi z Ledvin. Energie čchi, která takto vznikne, se dělí na Výživnou a Obrannou. Obranná čchi obíhá pod povrchem kůže a slouží k obraně těla před působením vnějších patogenních vlivů, nazývaných „vnější Vítr“. Pokud vnější Vítr překoná Obrannou čchi, tak dochází k respiračním onemocněním. Tento Vítr je proto potřeba rozptýlit a posílit Obrannou čchi. Z pohledu tradiční čínské medicíny jsou Ledviny schopné nasávat čchi a jsou tudíž odpovědné za nádech a Plíce mají za úkol distribuci čchi do celého těla a obstarávají výdech. Z tohoto pohledu se jeví možné vysvětlení, proč mají astmatici problém spíše s výdechem. Ve většině případů u nich půjde o oslabenou Plicní čchi.
Z hlediska orientální diagnostiky se astma dělí podle toho, jaké faktory ho způsobují. Pokud astma vzniká vlivem specifického alergenu, tak se jedná o tzv. „vnější astma“. Pokud je příčinou vzniku astmatu emoční stres nebo se vyvine z infekce, která sídlí v organismu, tak se jedná o tzv. „vnitřní astma“. To je také často doprovázeno tvorbou Hlenu a Vlhkosti v Plicích. Hlen má pak za následek kašel a Vlhkost způsobuje chronickou únavu. Při diagnostice pacienta je třeba ještě přihlédnout k přítomnosti Chladu či Horkosti v těle. Při výběru vhodných silic musíme vzít v úvahu celkový stav klienta a faktory, které na něj působí, proto je třeba správné diagnostice věnovat zasloužený čas.
Akupresura
Při akupresurním ošetření se můžeme zaměřit buď na práci s jednotlivými akupresurními body nebo na posílení celé orgánové soustavy. Astma mohou ovlivnit některé dráhy, které s astmatem na první pohled zdánlivě nesouvisí:
Dráha Ledvin – má vliv na stavy souvisejícími s úzkostí, strachem a nesmělostí, pod jejím vlivem jsou i Plíce, ovlivňuje zejména nádech, je zde uložena esenciální energie.
Dráha Močového Měchýře – ovlivňuje mimo jiné centrální nervový systém, vyrážky a bronchiální astma, bolesti hlavy, poruchy močení atd.
Dráha Plic – působí přímo na plicní a dýchací choroby, astma a kožní choroby.
Dráha Přední střední – je nazývána dráhou zrození, lze jí použít při chorobách dýchacích cest, na ekzémy a neurotické stesky.
Dráha Sleziny – pod jejím vlivem jsou i Plíce, používá se při alergiích na potraviny, má vliv na imunitu, ovlivňuje otoky, z psychického hlediska při nedůvěře a sebelítosti.
Dráha Tlustého Střeva – ovlivňuje průběh alergických chorob, vylučuje odpadní látky z těla, uklidňuje psychiku.
Dráha Zadní Střední – nazývá se dráhou vládnoucí, má vliv na onemocnění dýchacích cest, stavy podráždění, bolesti hlavy, nespavost, stavy vyčerpanosti.
Vhodné akupresurní body: J 13, L 3, L 6, L 27, MM 13, MM 23, P1, P2, P7, P10, PS 15, PS 17, PS 22, SS 21, TS 4, ZS 14, Ž 40, Žl 21.
ÉTERICKÉ OLEJE NA ASTMA Z POHLEDU BIOCHEMIE
Při hledání vhodných silic na astma z pohledu biochemie jsem se zaměřila na následující chemické skupiny a na elektropolaritu jednotlivých silic. Zde jsem čerpala hlavně z knihy L´aromathérapie exactement – P.Franchomme, D.Pénoël
Antihistaminové vlastnosti
Histamin je fyziologický produkt tkání, ale pokud je ho v organismu více, než je možné odbourat, tak způsobuje rozsáhlé nežádoucí reakce. Nadměrné množství histaminu se uvolňuje vlivem různých onemocnění, mimo jiné i během alergických reakcí. Seskviterpen chamazulen a dihydrochamazulen jsou antihistaminika užitečná i u jiných forem alergií, ale obzvláště u alergické formy astmatu. (např. v Matricaria chamomilla).
Antispasmatické (protikřečové) vlastnosti
V tomto směru jsou důležité dvě skupiny: éthery a estery. Éthery jsou kladně nabité a působí silně protikřečově, ale mají trochu posilující účinek. Estery jsou záporně nabité a jsou tudíž navíc utišující a protizánětlivé.
Expektorační (usnadňující vykašlávání) vlastnosti
Expektorační účinek silic je způsoben jejich vylučováním plícemi. Silice přímo dezinfikují dýchací cesty, drážděním jejich sliznic zvyšují vylučování sekretu a drážděním řasinkového epitelu ulehčují odstraňování hlenu. Velmi účinné v tomto směru jsou éterické oleje bohaté na monoterpenický oxid 1,8-cineol (např. Eucalyptus globulus, Eucalyptus radiata, Rosmarinus officinalis 1,8-cineol atd.) a dále oleje obsahující pinen (Pinus sylvestris, Cupressus sempervirens atd.)
Imunostimulační vlastnosti
Aldehydy jako citronellal (např. Eucalyptus citriodora), kuminal atd. mají imunomodulační vlastnosti, které jsou při léčbě astmatu také významné. Mezi dobré imunostimulanty patří fenoly (ty jsou v rozptýleném stavu kladně nabité), je však nutné je používat opatrně, protože mohou být při vyšším dávkování hepatotoxické. Je však možné je nahradit monoterpenoly (jsou také kladně nabité), které jsou výborně imunostimulační a jejich použití je mnohem bezpečnější.
Mukolytické (rozpouští hleny) vlastnosti
Zde jsou nejvýznamnější molekuly ketonu jako verbenon (Rosmarinus officinalis verbenon), thujon (Salvia officinalis), karvon (Carum carvi), menthon (Mentha piperita), pinokamfon (Hyssopus officinalis) atd. Podle dávkování u nich ale může dojít k efektu obráceného účinku. Při mírném dávkování jsou utišující a sedativní při vysokém dávkování a opakování jsou neurotoxické, omamné a vyvolávající zvracení (zejména thujony).
Sedativní (utišující a léčivé proti úzkosti) vlastnosti
Existuje více molekul, které jsou příznivé pro uvolnění a spánek. Např. aldehydy (citraly) verbeny citrónové (Lippia citriodora) a meduňky lékařské (Melissa officinalis), ale také éthery a estery prokazují v tomto směru dobrou službu, protože snižují napětí a obnovují rovnováhu nervové soustavy. Hypnotické účinky vykazuje monoterpenol linalool (Thymus vulgaris linalool, Lavandula angustifolia, Origanum majorana.)
Elektropolarita aromatických molekul
Aromatické molekuly v sobě nesou náboje, podle kterých se pak určuje jejich elektropolarita. Podle ní lze předvídat fyziologický účinek molekul.
Molekuly, které uvolňují elektrony (jsou elektronegativní a mají zápornou polaritu), jsou utišující, protizánětlivé a protikřečové a jsou tedy užitečné mimo jiné při astmatu, úzkosti, pesimismu, duševním, tělesném a psychickém vyčerpání, na nespavost, migrénu, křeče, hučení v uších, zácpu, poruchy trávení, ekzémy, sennou rýmu, závratě atd.
Kladné aromatické molekuly (jsou elektropozitivní) jednají buď tak, že elektrony zachycují, anebo uvolňují protony. Takové látky mají tonické účinky (posilují životní energii), jsou příznivé pro snížení krevního pH a tím umožňují bojovat proti infekcím, závažným vyčerpáním, civilizačním chorobám, rakovině atd.
Máme-li tedy vytipováno více silic vhodných pro daný problém a potřebujeme udělat užší výběr, můžeme se podívat na elektropolaritu silice a podle popsaných vlastností se pro některou z nich rozhodnout. Bohužel elektropolarita zatím není prozkoumána u všech silic, ale bylo by škoda se kvůli tomu od tohoto vodítka zcela odklonit. Naopak si myslím, že na tomto poli je otevřený prostor pro další práci a výzkum.
POTRAVINY PŘI ASTMATU
Potraviny mohou astmatu ulevit několika způsoby. Buď podpoří element, který je oslabený (v našem případě element Kov, pod který spadají Plíce) nebo působí na somatické úrovni, to znamená, že zmírňují chronický skrytý zánět dýchacích cest, rozšiřují dýchací cesty, snižují množství hlenu v plicích a zabraňují alergickým potravinám vyvolat astmatický záchvat. Některé potraviny mohou naopak pacientovi uškodit. Jedná se hlavně o potraviny vyvolávající alergie, jak je popsáno výše. Vzhledem k tomu, že některé potraviny jsou svou povahou horké a jiné chladné, tak je při výběru potřeba přihlédnout k aktuálnímu stavu pacienta.
Potraviny vhodné pro element Kovu
Zrnoviny: rýže, oves.
Maso: koňské, husí, krůtí, bažantí, králičí.
Ovoce: kaštan.
Zelenina: cibule, pórek, křen, řeřicha, ředkvička.
Potraviny vhodné na astma
Ostré potraviny jako je cibule, česnek, feferonky.
Ovoce a zelenina s obsahem vitamínu C.
Káva.
Byliny a koření
Česnek, zázvor, pepř, chilli, kari, skořice, hřebíček, bazalka, saturejka, dobromysl, tymián, rozmarýn, estragon, majoránka, kardamom, koriandr, šalvěj, ženšen, pažitka.
Cibule – Má výrazný protizánětlivý účinek, hlavně díky obsahu difenylthiosulfinátu. Po podání výtažku z cibule se sníží vliv histaminu, který způsobuje alergické reakce, mimo jiné i astmatický záchvat. Doktor Walter Dorsch prokázal, že pokud se osobám před stykem s alergenem podá šťáva z cibule, tak se u nich počet astmatických záchvatů sníží asi o 50 %.
Další látka obsažená v cibuli s názvem kvercetin má kromě protizánětlivých účinků i antioxidační účinky. Ten stabilizuje buněčné membrány a potlačuje tak uvolňování histaminu.
Feferonky – Mohou se použít k okamžité úlevě od astmatu, protože obsahují kapsicin, který při vdechnutí působí bronchodilatačně. Po požití má protizánětlivé účinky. Stejně jako ostatní ostré potraviny (např. cibule, česnek) má mukokinetické účinky, které ztenčují hustý hlen ucpávající průdušky. Tohoto účinku dosahují nejspíš tak, že dráždí nervová zakončení v trávicím traktu, který řídí uvolňování slin a dochází tak k naředění hlenu.
Káva – Kofein patří do skupiny tzv. purinových alkaloidů, které se řadí mezi přírodní léčiva. Kofein se spolu s dalšími alkaloidy theobrominem a theofylinem vyskytuje v kávových semenech, čajových lístcích, kakaových plodech aj. Tyto alkaloidy výrazně rozšiřují cévy a uvolňují cévní spasmy. Již od pradávna se kofein používal k léčbě astmatu pro svůj bronchodilatační účinek, navíc má analgetický a psychostimulační účinek, zvyšuje prokrvení mozku a činnost životně důležitých orgánů. I to může být jeden z důvodů, proč astmatikům podle studií provedených v Itálii a Americe prospívá pití kávy. Údajně po vypití jednoho šálku kávy denně klesla pravděpodobnost výskytu astmatu o 5 %, po vypití dvou šálků o 23 %. U pravidelných konzumentů kávy se snížila hlavně možnost výskytu záchvatů sípání, zánětu průdušek a alergií. Podle výzkumníků z Manitobské univerzity jsou dva šálky silné kávy dobré jako první pomoc při astmatickém záchvatu a podává se i jako protijed při otravách některými alkaloidy nebo alkoholem.
Potraviny bohaté na vitamín C – Ve velké míře je vitamín C obsažený v ovoci a zelenině. Napomáhá zvládnutí astmatu nejspíše tím, že zmírňuje záněty. Jeho dostatečný obsah v krvi snižuje náchylnost k dýchacím potížím, způsobeným astmatem nebo bronchitidou. Konkrétně příjem nejméně 300 mg vitamínu C denně sníží toto riziko o 30 %. Vitamín C má také antioxidační účinky, to znamená, že je schopný neutralizovat kyslíkaté volné radikály, které mimo jiné podněcují vznik zánětů. Vitamín C také urychluje odbourávání histaminu a uvolňuje spasmus hladkého svalstva průdušek. Dávky od 500 do 1000 mg denně ulevují ucpání průdušek, čímž zabraňují astmatickým záchvatům.
KAUZUISTIKA
Pan Jiří (28 let) ke mně přišel s diagnostikovaným astmatem. Jeho aktuální potíže jsou chronická rýma, kašel na průduškách, pocit mechanické překážky v krku, která neustále nutí odkašlávat a uvolňovat krk, ale odkašlání nepomůže. Kašel iniciují i silné vůně koření a sycené nápoje. Kašel se objevuje ve dne i v noci a po delším spánkovém deficitu se vždy zhorší. Od 16 let je diagnostikována nedostatečnost plic a astma. Možnou psychickou příčinou jsou vztahy v rodině. Při kašli produkuje hustý hlen a má husté sliny. Další problém, který ho velmi trápí je, že po rozchodu se svou partnerkou si není schopný najít vážnější známost a trpí pocitem samoty.
Zdravotní historie: 2x zlomenina pravého zápěstí mezi 6-10 rokem. V 16-ti letech provedena appendectomie, léky neužívá. Z dalších potíží trpívá pocitem nadýmání v břiše, únavou ráno a po obědě, migrénami 2-3krát do měsíce, výraznou skoliózou na přechodu bederní a hrudní páteře. Často se budí i na sebemenší podnět a špatně usíná v důsledku nadměrného přemýšlení.
Výběr silic pro aromaterapeutické ošetření
Vzhledem k tomu, že příčinou astmatických záchvatů mého klienta nejsou alergeny, ale spíš nevyřešené emoční záležitosti, tak jsem u něj diagnostikovala vnitřní astma. To je doprovázeno tvorbou a vykašláváním hustého hlenu, spíše horké a vlhké povahy. Klient má stále žízeň, čemuž odpovídá i spotřeba 3 litrů tekutin za den. Je unavený a špatně spí. To ukazuje na nedostatek čchi Plic (P) a Slinivky – Sleziny (SS), která nemůže transformovat tekutiny a ty se pak akumulují ve formě Vlhkosti a Hlenu v Plicích. Jeho jazyk je načervenalý, má silný nažloutlý povlak a je vlhký. V oblasti Plic má důlek, ve kterém se drží vlhkost. Rudé tečky v přední části jazyka ukazují na horkost v Plicích.
Bylo tedy potřeba vybírat oleje, které jsou spasmolytické, rozpustí a zchladí Horký Hlen, posílí čchi P a SS a budou suché povahy. Jako vhodné se z tohoto pohledu jevily oleje:
– blahovičník citronovonný (Eukalyptus citriodora)
– cypřiš stálezelený (Cupressus sempervirens)
– kadidlovník carterův (Boswelia carterii)
– lavandin (Lavandula hybrida)
– levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia)
– máta peprná (Mentha piperita)
– omej, pakmín visnaga (Ammi visnaga)
– ravintsara (Cinnamomum camphora)
– rozmarýn lékařský b.s. verbenon (Rosmarinus officinalis)
– santal bílý (Santalum album)
– šalvěj levandulolistá (Salvia lavandulaefolia)
– tymián obecný b.s.geraniol (Thymus vulgaris b.s. geraniol)
Pak bylo také potřeba přihlédnout k psychickému stavu klienta. Vybrala jsem tyto silice:
blahovičník citronovonný (Eukalyptus citriodora) – používá se na těžko „rozdýchatelné“ situace, pomocí zklidnění dechu napomáhá zklidnění člověka a posiluje vnitřní vyrovnanost
kadidlovník carterův (Boswelia carterii) – otevírá dýchání, pomáhá přijmout nové tím, že přerušuje vazby na nepříjemné dřívější zkušenosti a je dobrý i na silné bolesti hlavy
tymián obecný b.s. geraniol (Thymus vulgaris b.s. geraniol) – dodává odvahu a sebedůvěru, uvolňuje strach a hněv a posiluje při únavě a stresu. Je také dobrý při pocitu osamělosti
Nakonec jsem ještě přidala borovici lesní (Pinus sylvestris) – je sice teplé povahy, ale je dobrá při akumulaci hlenu, podporuje pozitivitu a nesobeckost, dodává odvahu řešit problémy, dává schopnost odpustit jak sobě, tak i druhým a posiluje sebevědomí.
Z rostlinných olejů jsem zvolila kombinaci Bio slunečnicového oleje (Helianthus annus) a pupálkového oleje (Oenothera biennis), který má sedativní účinky a používá se mimo jiné k tišení astmatických záchvatů. Nakonec tedy vznikla 2% směs:
masážní olej:
Eucalyptus citriodora 6 gtt
Boswelia carterii 4 gtt
Thymus vulgaris b.s. geraniol 3 gtt
Pinus sylvestris 4 gtt
Helianthus annus 15 ml
Oenothera biennis 15 ml
Pro domácí použití jsem pak namíchala masážní olej, který by mohl použít v době záchvatu kašle.
Pro ten jsem vybrala:
blahovičník citronovonný (Eucalyptus citriodora).
cypřiš stálezelený (Cupressus sempervirens) – umožňuje čerpat sílu z uložených zdrojů, působí sedativně, pomáhá přijmout emoce a neuložit si je tak do podvědomí, umožňuje nastoupit cestu transformace a hledat řešení.
levandule lékařská (Lavandula officinalis) – na zklidnění a nespavost, poskytuje „konejšivou náruč“ při emočním traumatu, pomáhá sebevyjádření, umožňuje objektivní pohled na realitu a pomáhá ujasnit si myšlenky.
rozmarýn verbenon (Rozmarinus officinalis b.s. verbenon) – v okamžiku oslabení a nízké sebedůvěry dodá zdravé ego, otupuje nezdravé pochybnosti o sobě a napomáhá dosáhnout vytyčeného cíle, dodává vitalitu a nadšení.
domácí olej:
Eucalyptus citriodora 4 gtt
Cupressus sempervirens 5 gtt
Lavandula officinalis 4 gtt
Rozmarinus off. b.s. verbenon 5 gtt
Helianthus annus 15 ml
Oenothera biennis 15 ml
Z dlouhodobějšího pohledu by bylo potřeba dát pozor i na energetický stav Ledvin, protože dlouhotrvající deficit SS může, v průběhu času, vést k nedostatku v Ledvinách. Pro domácí ošetřování jsem panu Jiřímu ukázala body, které si může doma mačkat ve chvíli, kdy ho přepadne další záchvat kašle – L 27, P 1, P 7, PS 17, PS 22, Žl 21.
Při ošetření Jiří nebyl uvolněný, byl ostražitý při dotyku na citlivých místech (hýždě, chodidla), lechtivý a na pravé noze v oblasti L1 má bradavičku.
Červen – aktuální stav: posledních 14 dní se nemůže ráno probudit a je unavený.
Začal chodit do psychologické poradny (zatím 1 návštěva) – rozebírán rozvod rodičů v jeho 8 letech, u kterého si neuvědomoval, jak moc ho zasáhl po psychické stránce, točí se v kruhu reakcí s partnerkami a neví jak z něj. Psycholožka doporučila, aby byl trochu sobec. To okomentoval slovy, že je to pouze nahrazení jednoho špatného pocitu druhým, protože se neztotožňuje s pocitem být sobec. S průběhem psychoterapie nebyl spokojený. Ošetřovala jsem ho stejnou směsí silic.
Červenec – aktuální stav: Potíže stále přetrvávají. Při tlaku na bod PS 20 se intenzivně rozkašle. (To je velmi zajímavé, protože se jedná o bod, který se naopak používá při akutním bronchiálním astmatu). Asi 4 dny má v noci větší potíže. Proběhla následující konzultace na téma psychosomatika.
Konzultace na téma psychosomatika a astma
Nejprve jsem dala klientovi přečíst všechny materiály, které jsem měla o psychosomatice v souvislosti s astmatem a požádala jsem ho, jestli ho některé téma oslovilo a myslí si, že by se ho mohlo týkat, tak ať mi o něm řekne něco z vlastního pohledu.
Bylo velmi zajímavé, že z mnoha stránek materiálů ho zaujala věta, že astmatici mívají častěji „nitroděložní fantazie“, sní o vodě, jeskyních a uzavřených prostorách. Byla to opravdu jen zmínka v textu a on si ji doslova vytáhnul a začal o ní mluvit jako první. Nejprve mě napadla možná souvislost s porodem, ale jak se posléze ukázalo, šlo spíše obecně o vztah s matkou. Svou situaci popisoval tak, že ve stavu mezi vědomím a spánkem (i s otevřenýma očima) mívá občas pocity, jako když se vznáší v nějaké temné místnosti a vše ostatní okolo, ohromně veliké a temné, jakoby na něj padá. Když do těchto věcí naráží, tak je to nepříjemné a snaží se kontaktu vyhnout. Lidský dotyk mu prý nevadí, na druhou stranu ale mívá při masáži obranné reakce a nedokáže se zcela uvolnit. Jinak tyto „fantazie“ měl ještě dříve, než začal mít problémy s dýcháním, tj. ještě před pubertou.
Jako další téma začal mluvit o vykřičení se z agrese. Neumí prý projevit nesouhlas. Začala jsem pátrat po možných programech, které do něj mohly být zaneseny v dětství. Zeptala jsem se, jestli mu někdo někdy bránil ve vyjadřování pocitů, nebo jestli si nevzpomene na nějaké často se opakující věty, které mu někdo říkal, když byl malý. Vzpomněl si na věty, které často slýchal od matky a reprodukoval je včetně intonace: „Takhle se mluví s maminkou?“, „Co si to dovoluješ?!“, „Jak se odvažuješ?!“. Tato vzpomínka ho poněkud zasáhla. Zde může být nejspíš i počátek neschopnosti komunikace s jakoukoliv ženou, na které mu záleží. Když má zrovna nějaký vztah se ženou, tak se jeho dýchací problémy vždy zhorší.
Pak začal mluvit o rozvodu svých rodičů. Se starší sestrou zůstali s matkou a odstěhovali se k prarodičům, kde bydlelo celkem sedm lidí. S otcem se vídal 2krát do měsíce na víkend. Rozloučení v neděli bylo vždy strašné, a to nejen proto, že měl otce rád a bylo mu u něj dobře, ale i kvůli představě, že druhý den půjde do školy, kde neměl kamarády a kde byl spíše „otloukánek“. Dodnes nemá neděli rád. V té době se matka podruhé vdala. Tady se zřejmě začalo projevovat narušení vlastních „hranic“, které se později ještě rozvinulo.
Problémy s astmatem začaly poprvé na střední škole, když si matka a nevlastní otec pořídili penzion, ve kterém musel pomáhat a obsluhovat „cizí ožralé lidi“, což nenáviděl. Měl strach oponovat a bál se reakce otčíma, u kterého byl křik normální reakcí, na kterou ale Jiří nebyl zvyklý. Nějakou dobu trvalo, než si to Jirka uvědomil a nevztahoval si každý křik na sebe. Navíc kdykoliv se otčímovi postavil, důsledky odnesla matka, na kterou si otčím „vylil vztek“. Tady je, myslím, narušení „osobních hranic“ už velmi patrné a navíc se setkáváme s onou „morální špínou“ (opilí hosté), která ho odpuzuje.
V průběhu rozhovoru potvrdil mé domněnky, a sice že jde spíše o dráždění ke kašli, než o astma. Hodně ho trápí vylučování hlenu – při kašli i bez kašle. Při záchvatech kašle pomáhá hluboký nádech, při kterém musí ve třetině nádechu překonat nutkání ke kašli. Naopak když zplna vydechne, tak vždy začne kašlat. Potvrdil, že má velký strach z konfrontace a problém prosazení se v osobním životě. Občas prý zažívá takový stav nic neříkající malosti a tísně z nových věcí. Potřebuje ke svému životu pocit sounáležitosti s okolím a nemá rád, když je vyčleněn ze skupiny svých přátel.
Rád obdarovává druhé, ale když je sám obdarován větším dárkem, tak se cítí nesvůj. Myslí si, že si větší dar nezaslouží. Při těchto slovech jsem si vzpomněla, že už kdysi mi říkal, že kašel u něj někdy vyvolávají příjemné intenzivní vůně. Opět jakoby si nezasloužil cokoliv, co by mu mohlo udělat dobře (stejně jako zhoršující se kašel při vztahu se ženou). Vnitřní pocit viny, který mu nedovolí dopřát si pocit štěstí.
Stojí za povšimnutí i operace slepého střeva v 16 letech, která z pohledu psychosomatiky znamená nezpracované zahnívající emoce.
Konec července – aktuální stav: Od minulé konzultace se potíže trochu uklidnily, cítí se lépe, psychicky i fyzicky. Když je navíc schopný omezit přemýšlení, tak se stav podstatně zlepší. Pokud se na něco opravdu soustředí, tak už si ani neuvědomuje že kašle, až reakce okolí mu to připomene.
Zaměřila jsem se na podporu SS (myšlení), čímž by druhotně mělo dojít i k podpoře Plic, protože podle vztahu „rození“ pěti prvků Země rodí Kov. Přidala jsem tedy do směsi pačuli.
Jiří byl údajně v dětství nesmírně hodné a klidné dítě, nezlobil. Ptala jsem se ho na jeho prenatální život. V období těhotenství měla prý maminka každý den strach, jestli nepotratí. Během těhotenství byla s přestávkami celkem sedm měsíců hospitalizována v nemocnici a dostávala 3krát denně Diazepam na uklidnění. V té době se starala o šestiletou dceru a byla na vše sama. Manžel i rodiče byli pracovně stále pryč a s tchýní příliš nevycházela.
Požádala jsem ho, aby si zkusil uvědomit, kdy měl největší problémy s dýcháním a kdy naopak nejmenší. Extrémně špatně mu bylo v srpnu – září 2000. Na plicním oddělení dostal inhalační prášky, které bral až do odjezdu do USA (červen až říjen 2002). Tam se cítil naprosto skvěle, prášky vysadil a nedošlo k žádnému zhoršení. To nastalo až po deseti měsících, ale spíš vlivem zhoršení psychického stavu. Pak už prášky nebral, protože měl pocit, že mu stejně nepomáhaly. Stav se rovněž zhoršil v době, kdy čistil cihly od staré omítky (špinavá práce) a navíc měl komplikace v osobních vztazích. Rozchod s partnerkou po návratu z USA ho kupodivu nerozhodil, přestože se ona rozešla s ním. Od té doby mu život velmi utíká a je stále stresovaný, že nic nestíhá a má málo času.
Masážní směs jsem upravila následovně:
masážní olej:
Eukalyptus citriodora 6 gtt
Pinus sylvestris 4 gtt
Pogostemon cablin 3 gtt
Thymus vulgaris b.s. geraniol 3 gtt
Helianthus annus 15 ml
Oenothera biennis 15 ml
Obranné reakce na dotyk byly při ošetření mírnější, ale přesto se občas vyskytly. Hlavně při dotyku na přechodu zad a hýždí (u MM 28). Při masáži chodidel měl ruce sevřené v pěst. Při masáži rukou se zhluboka nadechuje při projíždění dráhy OS (vždy a na obou rukách). Velmi se mu líbí masáž šíje. Při masáži hrudníku jsem zkusila hrudník podržet v dlaních na úrovni spodních žeber a dýchat s ním. Hodně se rozkašlal a nemohl kašel zastavit, tak jsme museli na chvíli masáž přerušit. Byl z kašle překvapený.
Čtrnáct dní nato proběhlo psychoterapeutické sezení, popsané níže.
Psychoterapie
Astmatický záchvat je pro psychoanalýzu většinou „voláním po matce“ nebo – jak se domníval Alexander Mitscherlich – vlastně „křikem proti matce“. Dítě i matka chtějí zároveň blízkost a zároveň volnost. Když však nezávislost znamená ztrátu, a naopak intenzivní vztah vylučuje svobodu a rozvoj, pak tento stav vyvolává úzkost. V prvním případě úzkost z nedostatku svobody (vzduchu), při separaci pak úzkost ze ztráty blízkého člověka – většinou se jedná o matku. Matka má ihned přijít, avšak zároveň ponechat dítěti svobodu. Dochází tak k vytvoření bludného kruhu: matka zúzkostní, o to víc se o dítě stará, a tím se zvyšuje úzkost dítěte. Psychoanalytici (Sadger, Wulff, Marcinowski) uváděli životní příběhy astmatiků, u kterých zdůrazňovali „velkou potřebu lásky“, strach z narušení milostného vztahu a přimknutí k matce nebo k náhradní osobě. Při onemocnění astmatem však hrají roli také pocity viny.
Po rozhovoru s Jiřím na téma psychosomatika jsem došla k závěru, že v psychice bude nejspíš příčina jeho problémů s dýcháním, alespoň z větší části. Protože se jedná o oblast, ve které mám málo zkušeností a také jsem si potřebovala potvrdit vhodnost dalšího postupu, požádala jsem Barboru Novákovou o supervizi celého případu. Probíraly jsme, že by bylo dobré zaměřit se na jeho dětství. Nesnažit se však o zjišťování objektivní reality, ale spíš pracovat se subjektivním vnímáním situací, které prožil. Přimět Jiřího, aby se vcítil do situací z dětství, co v tu chvíli cítil a prožíval. Zkusit si vzpomenout a pojmenovat zážitky z dětství, a tím je dostat z podvědomí do vědomí. Bylo by dobré zjistit, jak se pracovalo s jeho egem v dětství. Nakonec jsme se domluvily, že pokud s tím bude Jiří souhlasit, Barbora povede psychoterapeutické sezení, při kterém budu moct být jako přísedící, abych neztratila kontinuitu vývoje případu. Jiří souhlasil.
Terapie se odvíjela v duchu, který jsme si určily při supervizi. Byla zaměřena hlavně na vztah s matkou, protože ta nám dává do života vědomí prožívání vlastní identity a tvoří naše hranice. Pokud je matkou popírána naše individualita, tak je pro nás naše Já nepřijatelné. Matka nás učí, jakou má naše Já hodnotu. A zde nejspíš došlo k nerovnováze. Dítě, když cítí problém, tak se vždy snaží předělat sebe a ne rodiče, aby vyhovělo jejich představám a nepřestalo být milováno. Byly pokládány otázky typu: co jsi musel v dětství udělat, aby sis zasloužil matčinu pochvalu, jak jsi prožíval vlastní identitu atd. Rozhodně ale nešlo o to, udělat z matky viníka celé situace.
Jiřího matka má velmi vypěstovaný ochranitelský reflex a má pevné představy o vnitřním fungování domácnosti. Proto někdy příliš zasahuje do běhu života svých dětí. Na druhou stranu Jiřího babička (matčina matka) se k ní stále chová, jako by byla malá holčička. Matka nezvládá výbuchy hněvu svého druhého manžela, od 15 do 20 let byla silně fixovaná na Jirku, ve kterém hledala náhradu za manžela a psychickou podporu, což bylo prý velmi náročné. Jakoukoliv výtku vůči sobě brala, jako že jí někdo ubližuje a nebylo možné jí cokoliv říct. Když byl Jirka vybídnut, aby si vybavil situaci, kdy chtěl matce něco vytknout a popsal, co cítí, tak odpověděl: „Jsi můj synáček a takhle se s matkou nemluví, protože mě tím zraňuješ.“ Dodal, že je velmi těžké se s tím vyrovnat. Protože vnímal, jak otčím ubližuje matce, tak ji nechtěl zahrnovat ještě svými problémy. Tyto ambivalentní pocity si prý tenkrát neuvědomoval (na jedné straně být hodný chlapec a na straně druhé potřeboval prosadit vlastní názor).
Až jeho první přítelkyně ve 20 letech (studentka psychologie) se snažila trochu rozbít závislost na matce. Dodávala mu hodně sebevědomí a snažila se mu ukázat, že vztah mezi matkou a synem může probíhat i na jiné úrovni, než je závislost. Přestal jezdit tak často domů a snažil se více žít svůj vlastní život.
Z doby, kdy rodiče provozovali penzion, má „emoční prázdno“ – z pohledu psychoterapie je to velmi významné, jako by se snažil tyto pocity vytěsnit z podvědomí.
Pak se u něj objevila vzpomínka na nevlastního mladšího bratra, se kterým žil ve společné domácnosti. Bratr byl prý hodně rozmazlován. Jirka vzpomíná, že nebylo nic jeho, se vším se musel s bratrem dělit. Pokud mu například bratr ničil jeho oblíbené věci, Jirka neměl zastání u nikoho z rodiny.
Pak byl vybídnut, aby se snažil vzpomenout, jaké prožíval emoce, když nebyl „hodný chlapec“. Tato otázka musela být položena několikrát, jako by se Jirka nechtěl vcítit do takové situace. Nakonec se mu to podařilo a řekl, že neunese, když někdo z blízkých trpí a on je příčinou toho stavu nebo když mu nedokáže pomoct. Společně pak došli k závěru, že vzorec, který v něm byl vypěstovaný v dětství je: Když nezraňuje lidi, je pro společnost přijatelný, když prosazuje své potřeby, tak ostatní zraňuje. Začalo se tedy pracovat na tom, jak tento vzorec narušit. Jednou z možností je, že má zkusit pozorovat, co udělá s lidmi, když se bude snažit prosadit své potřeby, jak budou reagovat na takovou situaci. Je možné, že zjistí, že se z toho nikdo nezhroutí a ani to nebude považovat za zraňující. Uvidí pak, že když si prosadí svou potřebu, tak to neznamená, že ostatním ubližuje. Je možné se i přímo domluvit s nějakou blízkou osobou, na které si to „natrénuje“. Domluvit se, aby mu vždy po takové situaci řekla, co cítí, když Jirka řekne „ne“ nebo když vyjádří svůj názor.
Jiří na tom začal opravdu pracovat a dodnes úspěšně pracuje. Cítí se mnohem uvolněnější a i tak vypadá navenek.
Srpen – aktuální stav: Jiří si našel přítelkyni a jejich vztah se zatím vyvíjí podle jeho představ. Zjistil, že se mu teď daleko snadněji říká ne. Také začal řešit dlouho odkládané resty a přestal před sebou tlačit kouli nevyřešených úkolů, která ho dusila. Říká, že si dokáže lépe vychutnat emoce, dokonce i stres. Občas mívá pocit sevřenosti na krku, jako „student před zkouškou“. Tato sevřenost může mít souvislost s podvědomým strachem z nového vztahu. Na kořeni jazyka je totiž diagnostická oblast Ledvin, které souvisí se strachem. Navíc na krku sídlí 5. čakra, která má souvislost mimo jiné s komunikací. Ošetření proběhlo znovu celotělní masáží stejnou směsí.
Zhodnocení
Velkou část pacientů postihne astmatický záchvat pouze na základě působení emocionálních vlivů. Někteří z pacientů dokonce po prodělání psychoterapeutické léčby ztratí své astma, přestože citlivost na alergeny u nich zůstává stejná.
Jiřího problém jsme začali řešit nejprve aromaterapeutickým ošetřením formou masáže a pomocí akupresurních bodů. Pak proběhla psychoterapie a nakonec jsem klientovi doporučila, aby upravil svoji životosprávu. Protože jsem z něj cítila značné napětí, doporučila jsem provádět dechová a relaxační cvičení.
Prvním přínosem bylo, že si můj klient uvědomil a přiznal své obavy a se značnou odvahou začal přistupovat k oblastem, které v něm dříve vzbuzovaly strach. Pomocí uvedených technik se podařilo do určité míry uvolnit napětí a tím se uvolnilo i dýchání. Klientovi potíže se zmírnily, i když se občas ještě vyskytnou záchvaty kašle, podmíněné hlavně stresem.
VĚRA CHVOJKOVÁ
Věra Chvojková je odborná aromaterapeutka, která se ve své praxi specializuje na péči o těhotné a kojící ženy a na porody. www.zrozeni.cz.